Zpravodajský blog neprofesionálního filmového spolku Taranis Film.

Kopačky #3: Václav Dvořák

22. září 2017 v 20:26 | Brennos |  Tvorba
Václav Dvořák, před lety považován za dvorního herce Taranis Film, pak se ovšem na dlouhých 8 let odmlčel. Kopačky jsou jeho očekávaným comebackem a my vám přinášíme poněkud divočejší rozhovor s neméně netradičním protagonistou, to vše v dalším ze série krátkých rozhovorů s účastníky natáčení.


Taranis: Vášo, ve své době jsi patřil k dvorním hercům Taranis Filmu, slibně rozjetou dráhu zakončil snímek Mrkev a mlíko v roce 2009, ke kterému jsi napsal i scénář. Co se vlastně stalo a co tě přimělo se opět vrátit před kameru?

Váša: Po několikaleté pauze, kterou jsem vyplňoval sledováním Pokémonů a popíjením nealkoholické kolalokovy limonády, jsem došel k závěru, že matrix neexistuje! Ale abych to shrnul, zastesklo se mi po slávě a světlech Holivoudu, tak jsem si řekl, ze opráším své staré herecké plyšové bačkory a ještě jednou za vlast se do toho vrhnu.

Taranis: V Kopačkách hraješ poměrně autoritativní postavu. Pokud dobře vzpomínám, tvé předešlé role byly většinou právě autoritativní jedinci, úchylové, nebo ideálně kombinace obojího. Sám sis takovou roli v Mrkvi a mlíku dokonce napsal. Je ti tento typ rolí sympatický, nebo jde pouze o shodou okolností?

Váša: Je pohou shodou okolnosti, že u takovychto postav se nemusím namáhat s hraníim, jde to samo.

Taranis: Šlo jen o záchvěv nostalgie, nebo zvážíš jakoukoliv další hereckou nabídku?

Váša: Samozřejmě, ze zvážím, starý brachu (můžu ti řikat "starý brachu?).

Taranis: Hlavním hereckým kolegou v Kopačkách ti byl Jan Franěk, jak se ti spolupracovalo s tímto nováčkem u Taranis Film, pro kterého to byla vlastně první hraná a zároveň hlavní role?

Váša: Mluvili jsme o něm se Stevenem Seagalem a Chuckem Norrisem, když jsme byli na rybách. Moc se nám líbil a přístě ho pozveme s náma, a ať vezme i Katku... jo, mně přišel fakt dobrej, hezky se do toho vžil.

Taranis: Jaká byla atmosféra na place? Klasická divočina nebo konečně pohodové natáčení?

Váša: Trochu od obého, ale byla to každopádně sranda.

Taranis: Jak už bylo řečeno, Mrkev a mlíko byla tvoje poslední velká filmová role, ke které jsi si napsal i vlastní scénář. Nenapadlo tě zkusit znovu ještě alespoň jednou scénáristické štěstí? První pokus byl rozhodně úspěšný a v duu s Lukášem Horáčkem to byl herecký koncert.

Váša: Scénáři se určite nebráním, když mě políbí múza... a Lukášovi samozřejmě taky ne.

Taranis: Když se ještě vrátím k roli v Kopačkách, jaký byl vůbec návrat do záře reflektorů, byla to těžká adaptace, nebo ses i po těch letech cítil jako ve vlastních botách?

Váša: Jo, jako ve vlastnich plyšových pantoflích.

Taranis: Pak je ale třeba podotknout, že ty bílé pantofle, které jsi měl na natáčení, nebyly úplně to pravé ořechové (zejména pro režiséra, který si toho všiml příliš pozdě).

Váša: Ano, chvilku jsem si zvykal, ale jak říkával můj děda: človek nikdy neví, jaké plyšové bačkory mu život nadělí, musí se vyrovnat se všemi.

Taranis: To vypadá jako učebnicová závěrečná myšlenka, ale přesto se zeptám, ještě nějaké poselství bys chtěl předat potenciálním divákům?

Váša: Snad jen, že jsem rád, ze si takhle s váma můžu občas zahrát (vsuvka redaktora: jednou za 7 let), je to prča.

Taranis: Koho a proč bys pozval na Kopačky?

Váša: Lidi dobré vůle....a ty ostatní vlastně taky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama